Bad Filming
Galerie u Dobrého pastýře, Brno, 5/8/2009 – 29/9/2009

Kurátorka: Marika Kupková

Zastoupení tvůrci: Adéla Babanová, Ondřej Brody, Jan Bušta, Petra Hermanová, David Landa, Michal Pěchouček, Patrick Sedlaczek, Ivan Svoboda, Adéla Svobodová, Viktor Takáč, Mark Ther, Kateřina Tmějová, Marcela Vorlíčková, Dušan Zahoranský a Kateřina Zochová.

Kurátorka, historička a teoretička filmových studií Marika Kupková se Výstavou Bad Filming na podzim roku 2009 pokusila o shrnutí vztahů mezi filmem a výtvarným uměním pracujícím s pohyblivým obrazem. V obecném kunsthistorickém kontextu název výstavy odkazuje na oblast výtvarného umění, v němž se uplatňuje komentování, překračování nebo parodování dobových uměleckých konvencí. Konkrétněji jde o parafrázi sousloví „Bad“ Painting, které původně označovalo trend v americké figurativní malbě v 70. letech 20. století vyznačující se volným nakládáním s klasickými i populárními kořeny, subjektivní představivostí, kýčem a kulturními archetypy. Americká teoretička a kurátorka Marcia Tucker tento trend pojmenovala záměrně v opozici vůči tzv. „good painting“ a v roce 1978 připravila pro New Museum of Contemporary Art (NYC) stejnojmennou výstavu. V roce 2008 pak byla historickému přehledu tohoto fenoménu věnovaná výstava nazvaná Bad Painting – good art ve vídeňské MuMOK, kde byly prezentovány obrazy René Magritta, Francise Picabii, George Baselitze či Asgera Jorna. Marika Kupková, kterou obě výstavy inspirovaly, přenesla tento koncept na oblast práce s pohyblivým obrazem. V případě výstavy Bad Filming bylo médium malby nahrazeno současnou českou audiovizuální tvorbou. Kupková vnímá videoart – ve smyslu jedné z výstavních praxí pohyblivého obrazu – jako mediální hybrid, jehož výstupy si udržují intermediální charakter. Snažila se tak poukázat na fakt, že jakkoliv je možné vysledovat tendenci odlišit „videoart“ od „filmu“, využívá videoart často stejných tvůrčích prostředků či postupů a sám na něj odkazuje.

Výstava byla předně zaměřena na videoartové projekty, respektive videa a filmy, které nebyly vždy původně určeny pro galerijní prezentaci. Marika Kupková záměrně neiniciovala vznik žádného z vystavených projektů, ale vybírala z již existujících prací. Přestože se původně mělo jednat o výstavu děl z uměleckého provozu, nalezla kurátorka – např. ve snímku absolventa režie FAMU Jana Bušty – příklad, jenž vypovídá o opačném trendu, v němž se film inspiruje či odkazuje na postupy uplatňované ve videoartu. Zařazení Buštova animovaného storyboardu k připravovanému hranému filmu bylo rovněž motivováno záměrem kurátorky narušit klasické oborové struktury začínající už rozlišením vysokých škol na umělecké a filmové, přestože jejich posluchači pracují s týmž médiem. V případě výstavy Bad Filming tak bylo ve výsledku vyzdviženo vzájemné prolínání dvou mediálních praxí, které probíhá v obou směrech – jedna ovlivňuje druhou a naopak. V tomto duchu také Kupková naložila s architekturou výstavy, jež neměla dovolit návštěvníkům galerie využít obvyklých způsobů recepce. Prostory Galerie u Dobrého pastýře na půdorysu písmene „L“ a o celkové ploše 95 m², které jsou běžně členěny na tři místnosti, rozdělila kurátorka na pět částí, které byly pojednané jako instalace, obrazovky se sluchátky či projekce v simulovaném kinosálu. Při vnímání výstavy se člověk pohyboval v intencích videografických i filmových. Různě prezentované obrazy spouštěly u návštěvníka výstavy odlišné procesy sledování, jeho pozornost se zaměřovala na umělecké dílo, ale i na sebe sama – na své vlastní percepční schopnosti a zkušenosti filmového diváka i návštěvníka galerie. Kupková výsledek výstavy okomentovala slovy, že charakteristickým rysem projektu Bad Filming byla jeho nesrozumitelnost a snad i provokující nedoučenost a zdůraznila, že určující zkušeností byla zkušenost filmového diváka. Jako klíč k výstavě, který měl zajistit tematickou provázanost děl a propojení jednotlivých prostorů, použila Kupková slovník filmových studií. Sekci „žánrovost“ (práce Marka Thera, Dušana Zahoranského a Adély Babanové) spojovala výrazná citační a parafrázující tendence filmových prvků a televizních žánrů, na kterých bylo možné ukázat vztahy a průniky mezi médii. Tento okruh byl zaměřen na využívání specifických žánrových prvků, jako jsou motiv, postavy nebo rekvizity, a také širších formálních a významotvorných struktur spjatých s určitým žánrem.

Sekce „kino atrakcí“ (např. Petra Herotová a Viktor Takáč) odkazovala k obecně tabuizovaným námětům týkajícím se tělesnosti (nahota, smrt), zaujetí intenzivními smyslovými vjemy a rychlostí. Divák byl v této sekci oslovován prostřednictvím šoků a přímých stimulů. Oddíl nazvaný „vyprávění“ v sobě spojoval kategorie jako příběh, strategii vyprávění, zapojení textových pasáží do obrazu (např. Ivan Svoboda) a práci s časovou perspektivou. Sekce „přímý odkaz“ byla věcně zaměřena na bezprostřední citace filmu a kinematografie. Oddíl „konstruovaný autor“ (např. Adéla Svobodová) vycházel z konceptu autorské teorie.

V mediálních ohlasech na výstavu Bad Filming převažovaly zprávy informačního charakteru přejímající obsah z tiskové zprávy. Zajímavé je, že ani ve výtvarně orientovaných periodikách, jako jsou časopis Umělec nebo Ateliér, nevyšla recenze ani rozhovor s kurátorkou nebo zúčastněnými umělci a umělkyněmi. Výjimku tvořila pozitivně laděná recenze filmové teoretičky, historičky, kurátorky a zároveň umělkyně Pavlíny Míčové v časopise Flash Art.

Zdroje:

  • TUCKER, Marcia. Tisková zpráva a citace z katalogu k výstavě „Bad“ Painting. [online]. [cit. 2009-2-8].
  • SKUHROVEC, Jiří. REC)idivisté II – Bad Filming. Českolipský deník. 12. 03. 2010, č. 60, s. 9.
  • HVÍŽĎALA, Karel. Špatné filmování v Brně. A2 : kulturní čtrnáctideník. 2009, č. 19, s. 21.
  • LOUCKÝ, Zbyněk. Bad Filming. Regionální Televizní Agentura. [online]. [cit. 13. 8. 2009.]
  • Bad filming videoart v galerii. Blanenský deník. 08. 08. 2009, č. 184, s. 19.
  • KLUVÍČKOVÁ, Klára. Co stojí za vidění, doporučuje Klára Kluvíčková. Mladá fronta Dnes. 08. 08. 2009, č. 184, s. 16.
  • GERYCH, Jan. Art Concept Store: současná prezentace současného umění. IS Muni [online]. Brno: Masarykova univerzita, [cit. 8. 2. 2009]. Dostupný z WWW: ‹http://is.muni.cz/th/74429/ff_m/MagisterskaDiplomovaPraceJanGerych.txt›.
  • MÍČOVÁ, Pavlína. Bad Filming. Flash Art. 2009, č. 1, s. 56.
  • POLÁKOVÁ, Sylva. „Současný český videoart“ jako výzva filmovým studiím. In: Ptáček, Luboš (ed.), Současný český a slovenský film – pluralita, estetických, kulturních a ideových konceptů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010.
  • E-mailový rozhovor s Marikou Kupkovou vedla Martina Smékalová – 8. 11, 10. 11 a 12. 11. 2011.

Text: Martina Smékalová
Poslední aktualizace: 6. 2. 2012

↓ více
Bad Filming