Bulva Fabula
Roxy Praha, 2006 – 2009

Dramaturg/ kurátor: David Beránek

; Zastoupení tvůrci (chronologicky):

 VJové: 
d3383, Natur Produkt, Ozzy, Aurakamera, Atari is Pebe, Advancedesign.org, Pash*, Léna, DFX, Bit Cheekly, AVnoise live Michala Klodnera, Machine Funck, Panama Joe, D.rama, .thc, Big G, IgraQ, SimaQ, A.Schwarz, noM, J.T.R., DNA, Clad, IT, Paprika, Uzako, DFX, E412, oRx-Qx, SymaQ, Kel, Karlos, Kasarar, Smyslov, Antena, Aurakamera, Lichtpiraten, Ludovic Demarche, Milan Mikuláštík, Philippe Cavaleri, Samuel NicolaiBe, Oko3 monitors, HGO, Husha, Tvprodukt, Uzako, W_noise, Kolouch, Lukas Vojir, texa, Puk Puk, Věra Lukášová, Anymade, Fiju, Initi, 000333, Eskadr, Kutny, Perplex, Shq, Y4ro, Tripple-Kripple, L-vision, Macula, ROTS; DVJové: 
Flight, 1a2v1 (VJ Kolouch & Jaro Haro live), Dva live audiovisual, Psychospores live (cirkus alien), Guma Guar live av, Skarlem Gotem live av, Anhedonia, Tábor Radosti, Mateřídouška

Dramaturgická série trvající více jak tři roky nazvaná Bulva Fabula byla přednostně zaměřena na prezentaci českého VJingu. Program vznikal pod záštitou pražského hudebního klubu Roxy a dramaturgickým vedením Davida Beránka, který byl neodlučitelně (ideově, provozně i organizačně) spjatý s celým projektem. Od první Bulvy Fabuly v březnu roku 2006 do června roku 2009 se podařilo realizovat pravidelně každý měsíc (s výjimkou prázdnin) více než třicet „editions“ (označení jednotlivých večerů z této série). Mezi pravidelným začátkem ve 20:00 a plánovaným koncem kolem 2:00 se podařilo představit přibližně tři až šest různých projektů. Ty tvořily příležitostné formace VJů a DJů (např. VJ Uzako & DJ Raveboy), představovány byly i projekty kombinované DJV (jednalo se o audiovizuální projekty jednoho člena či skupiny např. Passage, Mythematica). Výjimkou nebyly ani vystoupení VJů s hudebními formacemi (např. Skarlem Gotem live AV, Guma Guar live AV feat. mc Mikatchou).

Bulva Fabula vznikla spojením dvou zástupných termínů tvořících podstatu celého projektu: vizuální kontakt s prezentovaným materiálem skrze oční bulvy a schopnost nechat naší mysl volně fabulovat dle podnětů předkládaných VJů, dodal k názvu a dramaturgii projektu David Beránek. Akce byla ojedinělým funkčním modelem párty, který kladl důraz na instalace a vizuální pojetí prostoru více než na hudbu samotnou ve srovnání s koncerty a parties, kde hudba představuje stěžejní dramaturgickou složku. Mezi cílovou skupinu se čítali hlavně zájemci o tzv. „nová média“, experimentální hudební i vizuální disciplíny s prolínáním do undergroundové taneční scény. Model DJe jako „hvězdy“ párty byl dramaturgem Davidem Beránkem přehodnocen. V rámci Bulvy Fabuly byla programová skladba založena na VJích, což je hlavní odlišnost od praxe hudebně-tanečních parties, kde jsou povětšinou stavěni do role “ilustrátorů” hudebních DJských setů. Ideovým východiskem Bulvy Fabuly bylo, že VJing jako samostatná disciplína není dál služebný akt vůči DJingu, a tudíž VJové i DVJové již nemusejí trpět frustrací ze zažitého klubového paradigmatu.

Na VJingu David Beránek zdůrazňuje význam techniky mixování, a také styl, praxi, kreativitu, výtvarné cítění, schopnost adekvátní reakce na zvukovou či jinou složku, vcítění se do atmosféry akce a lidí na ní přítomných. Pro mnohé VJe, zvyklé na celovečerní promítací maratóny, bylo rovněž novinkou vyzkoušet si projekci v omezeném časovém formátu – představovali se v takovém prezentačním, zpravidla hodinovém setu. Bulva Fabula zprostředkovávala rozličné techniky VJingu – od výchozího použití VJských softwarů, přes kombinaci počítačového rozhraní s midi ovladači a dalším efektovacím hardwarem v kombinaci s různými obrazovými zdroji (DVD, VHS, kamery apod.) až po analogové zdroje a osobité vynálezy samotných tvůrců (jako např. analogový odbavovací stroj Pure A skupiny Ztohoven). Minimálně ve dvou případech se umělci (VJové) pokusili aktivovat publikum (čítající průměrně kolem sta diváků) a umožnit jim interaktivně zasahovat do procesu tvorby pohyblivého obrazu. V prvním případě měli diváci možnost hrát si s menšími rekvizitami ležícími na zespodu prosvětleném stole, který snímala kamera. Záběry pak příslušný VJ mohl využít pro projekci, kterou vytvářel. V druhém případě bylo vytvořeno malé studio s klíčovacím greenscreenem, přičemž kdokoli mohl vstoupit do projekce a stát se součinitelem výsledného obrazu.

Parametry výběru účinkujících se lišily podle dané „edition“, která měla vždy určitou zastřešující ideu. Jednalo se například o lokální kritérium, kdy byl výběr interpretů, jež vystoupili v rámci únorové „edition“ roku 2009, předdefinován průnikem pomyslných množin, jejichž společným jmenovatelem bylo Brno. Všichni z vystupujících byli nějakým způsobem spojeni s Brnem či aktivně přispívali k dění na brněnské scéně. Dalším klíčem byla vizuální a hudební příbuznost (Lichtpiraten Edition roku 2007 představila ve stylových blocích ambient, glitchhop, IDM, electrofunk, electro, electrobreaks ad.) nebo technologické specifikum (Low-fi Edition v březnu 2007), či ryze asociativní přístup (květnová Bulva Fabula roku 2008 vyšla z termínů jako life, systems, structure, interaction, behavior, development, turning point či holistic). Další koncepty jednotlivých „editions“ vycházely ze spolupráce s jinými událostmi (festivaly, přehlídkami, apod.), jako například Sperm Cinema Edition, jež vycházela z propojení s multimediálním Sperm Festivalem (únor 2008) neboThe Project Edition, která vznikla v lednu 2008 na základě spolupráce s filmovou přehlídkou Projekt 100. VJové měli za úkol zreeditovat vybraných osm z deseti filmů prezentovaných v následujícím roce v českých kinech. Často se edition také odkazovaly na některé dříve uvedené a vracely se k již využitému formátu. Na tvorbu programu se nahlíželo jako na celek a o sloučení VJů a DJů se rozhodovalo na základě podobných hudebních a vizuálních východisek. Pro Bulvu Fabulu byly ideální audiovizuální projekty, které již měly provázanou vizuální i hudební složku. Mezi nimi se představili např. pod hlavičkou projektu Cyberia Divinorum v „rovnoprávném“ spojení DJane Nika 77, Elektrabel s Dílna VJem. Dalším takovým byl svébytný DVJ (audiovisuální) projekt Natur Produkt, Guma Guar, Macula, Opuka, Dva, Mythematica, Passage, 1a2v1, Matka a ID:Mora, Moire a další.

Klub Roxy disponoval dobrými technickým zázemím a prostředky, které mnohým VJům daly jedinečnou příležitost vyzkoušet i náročnější produkční realizaci (projekce na více pláten apod.). V hlavním sále klubu vytvářela plátna na pódiu, na stěnách i na stropě světelné plochy. Produkční podpora a dostatečná propagace umožnila realizovat akce s volným vstupem, který fungoval jako součást motivační strategie zaměřené na potenciální návštěvníky. Díky zcela nekomerčnímu charakteru financování nebylo možné získat zahraniční vystupující, čímž by se náklady rapidně zvyšovaly. Tuto alternativu nakonec odmítl z dramaturgického hlediska i David Beránek, protože by mohlo dojít k rozmělnění záměru mapovat a propojit právě českou VJingovou scénu.

Nezanedbatelným rysem projektu bylo vytvoření veřejného prostoru ve smyslu meeting pointu pro lidi pohybující se okolo současné VJské a hudební scény. Z vášnivých debat na internetovém fóru NYX v „klubu“ o VJingu, zejména mezi lety 2007 až 2009, je patrné, že se česká VJská scéna vyznačovala i ve své nejaktivnější éře neochotou se nějak slučovat, organizovat a navzájem spolupracovat. Bulva Fabula jistým způsobem suplovala neexistující soudržnost VJské scény v České republice. I přes snahy některých VJs nevznikl žádný festival VJingu ani životaschopný webový portál, jelikož scéna nebyla jednotná, ale spíše rozhádaná. Bulva Fabula byla důležitým dramaturgickým projektem, který přispěl ke zmapování VJů v Čechách. Davidu Beránkovi se podařilo postupně prezentovat většinu z českých VJů. Na Bulvu Fabulu David Beránek volně navázal projektem zaměřeným na českou audiovizuální scénu Is this cinema? v pražském kině Oko, kde je od roku 2009 ředitelem.

Mezi další projekty, které se věnovaly VJingu z podobné perspektivy jako Bulva Fabula, patří Projekt Aeroport odehrávající se od roku 2008 v rámci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Další z akcí zaměřených na prezentaci VJingu je Sperm Cinema v rámci pražského Festivalu Sperm, jež funguje od roku 2006 a zaměřuje se na propojování zvukové a vizuální roviny vnímání ve formě živých audiovizuálních vystoupení. Milovický Freeze Fest od roku 2007 zařazuje Freezefest VJ battle, videoprojekce, světelné instalace a videomapping. Zlínské občanské sdružení Hucot se podílí od roku 2005 na vývoji zejména lokální audiovizuální tvorby a pořádá festivaly, výstavy a jednorázové site specific akce (Audio Video Freaks, Uchoko, Září Zlín, Dobrá šajna ad.). Dalším festivalem s VJskou dramaturgií je brněnská přehlídka NEW NEW!, která vznikla v roce 2005 a je zaměřena na prezentaci nové hudby a současného umění. 


Zdroje:
    

  • KLODNER,  Michal – LATL současné české vizuální tvorby je tu už 3 roky. [online]. Dostupný z: hyperkino.net
  • David Beránek: "VJovat jde i s notebookem" [online] www.techno.cz/rozhovor
  • Rozhovor s Davidem Beránkem a anketa s účinkujícími vedla Magdaléna Petráková během října a listopadu 2011.

Text: Magdaléna Petráková
Poslední aktualizace: 4. 2. 2012

↓ více
Bulva Fabula