Sylva Poláková: Recenze DVD Pater Noster Video Stories

Sylva Poláková, Pater Noster Video Stories Michala Pěchoučka. DVD filmového „diletanta“, Cinepur, č. 62, 2009, s. 36.
Michal Pěchouček vydává pod záštitou Galerie Jiří Švestka souhrnné DVD své video-tvorby, která má kořeny už v sérii Knih a Fotorománů, jež začal vytvářet po přestupu z ateliéru grafiky Jiřího Lindovského do ateliéru mediální komunikace Jiřího Davida. Tehdy začal pracovat nejprve s rodinnými a pak i s vlastními inscenovanými fotografiemi. Zajímal se, zda mohou rodinné fotky získat i nějaký obecnější význam. Otec byl pečlivý fotoamatér a Michala Pěchoučka jeho fotoarchiv fascinoval. Podobně byl zaujat matčinými památníky s vylepenými krasobruslaři, hokejisty a herci. Do širokého povědomí se Michal Pěchouček dostal v roce 2003, kdy získal Cenu Jindřicha Chalupeckého a následovala kombinovaná výstava za sérii obrazů, fotografií a video-film souhrnně prezentovaných pod názvem Kočárkárna.
Michal Pěchouček pracuje paralelně s různými médii. Důvodem proč ale nyní vydává právě DVD je, jak řekl na sklonku minulého roku kulturnímu týdeníku A2 (Méně tvořit a více makat, A2 kulturní týdeník, č. 49/08), že s videem už v této podobě pracovat nebude. Jde podle něj o uzavřenou kapitolu. Narozdíl od malby, k níž by si katalog zatím vydat netroufl, má totiž ke své dosavadní video-tvorbě „klíč“. Součástí bookletu je rozhovor s Michalem Pěchoučkem, jenž vedl Martin Mazance. Mazanec hned v úvodu vyslovuje názor, že Michal Pěchouček není ani videoumělcem, ani filmařem, ačkoli pracuje většinou s pohyblivými obrazy videa. Ani sám Pěchouček se za videoumělce úplně nepovažuje a důvodem má být, že s videem pracoval jako diletantský filmař. Pěchouček se odkazuje spíše k filmu než k videoartu, protože je mu blízká narace „němého“ filmu. DVD je rozděleno do čtyř tříčlenných celků podle vazeb s fotografií, filmem, malbou a instalací. První skupina videí (Kouzelný mrakodrap, Obvyklé rukojmí, Cesta do školy) je jakousi fotografickou slide-show. Dvakrát se tu objevuje postava fotografa, a dvakrát tu hraje sám Pěchouček. Jednou je v roli voyeristického a manipulujícího fotografa, podruhé teprve dospívajícím mladíkem. Tuto kapitolu charakterizuje romantické zklamání, a zároveň i jisté shazování sebe sama jako ještě kluka, který byl Cenou Chalupeckého pasován do role umělce.
Tajemství tiché pošty, Pozdrav z Prahy a Čestná stráž tvoří druhou část DVD, která má podle Michala Pěchoučka nejtěsnější vztah ke klasickým pohádkovým příběhům. Žánrovost této kapitoly vnímá Pěchouček jako dostatečnou vazbu k filmovému médiu, ačkoli bychom spíše mohli mluvit o vztahu k literatuře. Jeho příběhy jsou pochmurné, ale mají šťastné vyústění, a objevují se v nich variace na pohádkové atributy (např. kouzelné střevíčky nebo zlatá rybka). Zvláště v Tajemství tiché pošty pracuje se vzpomínkami. Celá kapitola dosvědčuje, že osmdesátá léta nejsou pro autora těchto videí jen retro vyznáním, ale fungují jako symbol, jenž má vyprovokovat pátrání v paměti.
Třetí kapitolu (Sběratel, Přestávka, Zrzavý film) vymezil Pěchouček vztahem filmu a malby. Odkazuje se tu přímo na malíře Caspara Davida Friedricha, Jana Zrzavého a Balthuse. Pěchoučkovi je na nich blízké, že ačkoli měli svá „obsesivní témata zahrnující psychologické procesy“ (Rozhovor Martina Mazance s Michalem Pěchoučkem, Pater Noster Video Stories, Galerie Jiří Švestka, 2008), pracovali přesto s klasickými žánry, jako je figura a krajina, což je blízké Pěchoučkově malířské i video-tvorbě. Odkazy na tyto malíře jsou v Pěchoučkových videích jednou velice jemné (Přestávka), jindy patetické a evidentní (Zrzavý film). Vážnost míšená s nadsázkou jde však u tohoto autora tak těsně ruku v ruce, že nás ve stejný moment rozčiluje i baví.
Do posledního celku byla zahrnuta videa Kočárkárna, Pater Noster a Osobní vlak, u nichž Pěchouček důsledně promýšlel galerijní instalaci. Atypické rozměry pláten a horizontálně či vertikálně řešené splitscreeny odkazují k samotnému pohybu filmového pásu a jeho základním optickým schopnostem „deformovat čas“ pomocí zrychlení, zpomalení, zpětného chodu či zastaveného pohybu. Poslední kapitola DVD tak opět mluví hlavně o vazbě mezi videem a filmem, čímž doplňuje druhou kapitolu, která tento vztah řešila spíš po narativní stránce. „Nejfilmovějším“ se nakonec může jevit starší video Sběratel. Zbyněk Baladrán natočil Michala Pěchoučka skládajícího přes sebe obrazy jako filmové záběry, na nichž různými změnami kompozic, barev a plánů, jež rafinovaně suplují stíračky a prolínačky, vzdává hold filmové skladbě.
Zvyklí na Pěchoučkovu schopnost vyvolat v divákovi spříznění s hrdiny pomocí hravých a intuitivních postupů či motivů (jako jsou kostým, mimika nebo barevná kompozice), bychom možná očekávali, že více využije technických možností DVD. Spíš než na interaktivnost se však soustředil na jeho vizuální propracovanost. Booklet má čistý elegantní design a samotný disk je vyveden v červeně malinové barvě, která jako by chtěla provokovat naše chuťové buňky. Pěchouček se tak znovu a záměrně staví do role „filmového diletanta“, který však přitahuje zájem výtvarného i filmového publika.
Sylva Poláková
Martin Mazanec a Michal Pěchouček (eds.), Pater Noster Video Stories, Galerie Jiří Švestka. Celková délka videí 107 min, PAL 4:3, Dolby Stereo, česká verze / anglické titulky. Plánovaný křest: jaro 2009.

Text: Sylva Poláková
Cinepur, č. 62, 2009
Poslední aktualizace: 15. 10. 2010

DVD Pater Noster Video Stories