Sylva Poláková, Martin Mazanec: Katalog událostí českého pohyblivého obrazu I. (Jiné vize 2000 – 2010)

Katalog událostí vznikl z potřeby mapovat a revidovat dění v oblasti tvorby, prezentace a distribuce českých pohyblivých obrazů. Katalog je pojednán jako otevřená a postupně doplňovaná sešitová publikační platforma. Série sešitů zahrnuje události, které prezentovaly český pohyblivý obraz v různých prostorově-percepčních modech v období let 2000 – 2010. Výběr encyklopedicky pojatých příspěvků se odvíjí od samotného pojmu „událost“. Cílem popisů jednotlivých událostí je zaznamenat dění na poli pohyblivého obrazu a nalézt společné jmenovatele výkladu a proměny prezentace, k čemuž slouží i kontextově pojednané editorialy, z nichž tento první se zaměřil na prchavý a kritický potenciál „události“ jako charakteristického rysu soudobých prezentací pohyblivého obrazu.

Volba klíčového slova událost posouvá uvažování o pohyblivém obrazu nad zaběhnuté prezentační praxe formou výstav či projekcí v kině. Událost lze charakterizovat pomocí časoprostorových vztahů, které jsou dočasné a lokální, což mimo jiné vede i k rychlejšímu „poločasu rozpadu“ v historickém kontextu. Pohyblivý obraz se během reflektované dekády objevoval v tradičně filmových a uměleckých provozech, ale také v prostředích, která není snadné jednoznačně přiřknout ani prostorovým variacím black box (kino) nebo white cube (galerijní prostor). Pohyblivý obraz filmu i videa expandoval díky rozvoji a rozšíření digitálních technologií do dalších prostor jako jsou hudební kluby nebo veřejné urbánní prostředí. Pojem událost se jako kriticko-analytický termín poprvé objevil v kunsthistorickém slovníku v esejích Harolda Rosenberga věnovaných pozdně modernistickým uměleckým praxím (především akční malbě), které zřetelně tematizují temporalitu uměleckého objektu i divácké recepce, a tudíž je spíše na místě hovořit o události, než-li o uměleckém artefaktu (Rosenberg 1952). Podobně v případě tohoto katalogu jsou profilovány takové prezentace pohyblivého obrazu, pro které je charakteristická temporálnost a přesahování tradičního určení místa, v rámci něhož se odehrávají. Taková situace může spouštět jiné, vzhledem k místu nepředpokládané recepční procesy. A proto „není na místě“ hovořit jednoznačně pouze o výstavách, projekcích v kině apod.

Retrospektivně bývá označení událost uplatňováno v souvislosti se staršími uměleckými projevy, jako byl například dadaistický kabaret (Watts 1988). V avantgardě obecně byla událost jedním z prostředků k překonání a unikání omezení, která byla nastavena konvenčním uměním a kulturou. Například avantgardní „rytmické“ filmy Hanse Richtera, Vikinga Eggelinga či Waltera Ruttmanna z dvacátých let minulého století narušovaly představu o filmu s narativní linií nebo referenčním vztahem k „fotografované“ realitě. Jako druh umělecko-estetické aktivity skýtala podle avantgardních tvůrců navíc sociálně-transformační potenciál, s čímž se pracovalo například v rámci legendárního berlínského matiné Der absolute Film (Wilmesmeier 1994). Událost jako kombinace estetických a performativních praxí a procesů měla provokovat, šokovat a odvádět od „doktrinálního somnambulismu“ (Kutcher 2003) nejen v avantgardních hnutích. V podobných intencích s formátem události nakládali později členové hnutí Fluxus, pro které byla událost z určitého pohledu médiem očišťujícím jiná média. Časo-prostorově vymezená událost se totiž vymyká pre-reflektování, pre-ideologické podřízenosti a může skrze vzájemnou komunikaci mezi autorem a publikem aktualizovat aspekty jiného média (Maciunas 1963). Napříč historií svého využití plnil pojem událost roli kriticko-analytickou, a to vůči všem složkám umělecké praxe (tedy vůči procesu tvorby i způsobu prezentace, které se mohou dít také souběžně, vůči dílu, tvůrcům i recipientům).

V katalogových sešitech je událost chápána v souvislosti s místem prezentace v daném čase a příslušným souborem institucionálních pravidel, která můžou být pozměňována, přeskupována, narušována, nebo naopak utužována buď přítomností samotného pohyblivého obrazu, nebo konkrétním kurátorským gestem spíše než intencí jednotlivých umělců a umělkyň. Součástí katalogu tak nejsou profily monografických výstav, nýbrž kurátorsky či dramaturgicky koncipované události s širším zastoupením tvůrců pracujících v intencích pohyblivého obrazu. Událost obrací pozornost na formování a výpovědní hodnoty moderního prostoru, který není pasivním homogenním prostorem objektivizovaným vědou, ale spíše „rozškatulkovaným prostorem kapitalistické produkce“ (Kutcher 2003). Takový prostor generuje specifická očekávání, které nastavuje určité konvencionalizované formy konzumního diváctví. Události transformující tradiční prezentační a recepční nastavení galerií, kinosálů, hudebně-tanečních klubů či veřejných městských prostorů, vyvolávají otázku místa ve vztahu k diskutované temporalitě.

Důvodem vzniku „otevřeného“ katalogu událostí českého pohyblivého obrazu byla dlouhodobá absence systematické reflexe různorodé prezentační praxe českého pohyblivého obrazu. Katalog nenabízí interpretační linii, ale „pouze“ upozorňuje na často opomíjené události, které však zpětně mohou hrát roli klíčového nebo přinejmenším nezanedbatelného kontextu ovlivňujícího jak kinematografickou praxi tak vizuální umění a jejich „třecí“ plochy. Většina z děl, která figurují ve vybraných událostech není zahrnuta v žádné ustálené distribuční síti (např. kino, TV vysílání, DVD) a obdobně nejsou čitelné ani sběratelské či archivační postoje jak ze strany filmových archivů, tak muzejních a galerijních sbírek a dalších příbuzných institucí. Srovnání dějin českého pohyblivého obrazu a jeho projevů lze například učinit s okolními zeměmi, kde se dlouhodobě interpretuje prolínání linie dějin kinematografie, vizuálního umění a současných projevů pohyblivého obrazu formou mezinárodních distribučních sítí, archivů, muzejních sbírek nebo edičních řad (mj. v Rakousku Sixpackfilm a Filmmuseum, v Maďarsku Béla Balázs Studio, které je součástí Muzea Műcsarnok v Budapešti, v Polsku například CCA Ujazdowski Castle, v Německu ZKM Karlsruhe ad.). V českém prostředí byly v reflektovaném období 2000 – 2010 realizovány pouze solitérní projekty většinou monografického typu (např. monografická DVD zaměřená na opomíjené osobnosti dějin českého pohyblivého obrazu vydaná Národním filmovým archivem v Praze, viz Petr Skala: Utajený experimentátor, koncept Bohdana Kerbachová, NFA 2005; Woody Vasulka: Virtuální houbaření, koncept Lenka Dolanová, NFA 2006).

Impuls k tvorbě Katalogu událostí českého pohyblivého obrazu dala Přehlídka filmové animace a současného umění (PAF Olomouc), která se věnuje širokému pojetí fenoménu filmové animace v kontextu kinematografie, mediálních studií a vizuálního umění. V roce 2011 oslavila kurátorská soutěž Jiné vize páté výročí a namísto standardního katalogu bylo započato zpětné mapovaní příbuzných aktivit na poli prezentace pohyblivých obrazů. Ve spolupráci s projektem mediabaze.cz (FAMU Praha) byl za účelem přípravy katalogu na olomoucké Katedře divadelních, filmových a mediálních studií (FF UPOL) realizován seminář, v rámci něhož vznikly jednotlivé profily událostí. Byly zpracovávány přímé prameny (např. tiskové zprávy, programy, pozvánky, rozhovory, audio/video záznamy) sekundární literatura (např. recenze a reportáže v médiích) a aplikovány byly i osobní konzultace s aktéry událostí (kurátory, dramaturgy, prezentovanými umělci a umělkyněmi, apod.). Vedle základních údajů o čase a místě konání obsahují katalogové profily rovněž popis kurátorských perspektiv a případnou reflexi v médiích. Cílem katalogových sešitů je poskytnout dokument obsahující profilové informace o proběhlých událostech, dokud jsou výchozí data vzhledem k prchavému charakteru událostí jako takových ještě dosažitelná. Jako celek pak katalog předkládá síť vztahů, která byla v dané době určující pro český pohyblivý obraz a jeho prezentační praxe. Výběr událostí je v každém ze sešitů řazen chronologicky.

Zdroje:

  • Harold Rosenberg, The American Action Painters, ARTnews 51/8, č. 12, 1952, s. 22.
  • Harold Rosenberg, The Art Object and the Esthetics of Impermanence, In týž, The anxious object: Art today and its audience. Thames & Hudson, 1965, s. 88-96.
  • Harriet Watts, The Dada Event. From Transsubtantiation to Bones and Barking, In Stephen C. Foster (ed.), "Event" arts and art events. UMI Research Press, 1988, s. 119.
  • Holger Wilmesmeier, Deutsche Avantgarde und Film: Die Filmmatinee „Der Absolute Film“. Münster/Hamburg, 1994.
  • Roberto Kutcher, Event. Keywords Glossary, The University of Chicago: Theories of Media, 2003. Dostupné online: http://humanities.uchicago.edu/faculty/mitchell/glossary2004/event.htm
  • George Maciunas, Fluxus Manifesto, 1963. Dostupné online: http://www.artnotart.com/fluxus/gmaciunas-manifesto.html (cit. 7. 2. 2012)

Text: Sylva Poláková, Martin Mazanec
Editorial
Poslední aktualizace: 15. 2. 2013

Katalog událostí českého pohyblivého obrazu I. (Jiné vize 2000 - 2010)