Zbyněk Baladrán
*1973

Po pěti letech studia na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy (Praha) odešel Zbyněk Baladrán z katedry dějin umění na pražskou Akademii výtvarných umění. V letech 1997 až 2003 prošel ateliéry vizuální komunikace Jiřího Davida, malby Vladimíra Skrepla a nových médií Veroniky Bromové. Účastnil se také několika rezidenčních uměleckých pobytů (MQ, Vídeň, 2006; PROGR, Bern, 2007; Zacheta, Varšava, 2008). Zbyněk Baladrán v roce 2001 spoluzakládal v pražských Holešovicích centrum pro současné umění Display, které se v roce 2007 sloučilo s organizací tranzit.cz. V centru tranzitdisplay působí jako jeden z kurátorů programu, který sestává z dlouhodobých i kratší projektů (např. výstavy, vydávání publikací, projekce, debaty či konference). Společně s Vítem Havránkem a dalšími realizovali tříletý výzkumný projekt sociální a politické transformace postkomunistické společnosti. Putovní výstavní projekt Monument transformace a publikace Atlas transformace nese prvky Baladránova způsobu reflexe současnosti, jež vychází z poznání minulosti pomocí archeologické metody. Rovněž v tomto projektu figuroval jako kurátor i umělec.

Šest let ohledávání různých způsobů výtvarného vyjádření od malby až po práci s pohyblivým obrazem přivedlo Zbyňka Baladrána nakonec k nalezení metody vycházející ze Zielinskiho pojetí historiografického konceptu „archeologie médií“, v němž je médium studováno jako komplexní diskursivní objekt. Zielinského přístup, v reakci na přelom nového století označovaného za „postmediální“, spočívá v příklonu k osobněji laděnému hledání nečekaných transhistorických souvislostí bez disciplinárního omezení. Tento koncept umožňuje Baladránovi pracovat s materiálem různé povahy a původu a teprve z něj pak sestavovat možný model určité historické situace. Umožňuje mu to také volné prolínání umělecké, badatelské i kurátorské pozice. Vedle archeologie médií ovlivnilo Zbyňka Baladrána také nespektakulární umění Jiřího Kovandy a spolupráce s několika umělci své generace, především s Jiřím Skálou, Jánem Mančuškou a Tomášem Svobodou. Spojuje je zájem o předměty každodenního užití, archivní a přejaté materiály, o pohyblivý obraz, o současný stav české společnosti a umění ve vazbě k minulosti. Baladrán se v posledních několika letech čím dál častěji zabývá odkazem české avantgardy. Především vůlí meziválečných teoretiků a umělců k propojování různých uměleckých praxí (výtvarného umění, divadla, literatury, typografie, filmu či architektury) a k angažovanosti. Postřehy týkající se archeologie médií a možného odkazu meziválečné avantgardy shrnul Zbyněk Baladrán v článku uveřejněném v katalogu k mezinárodnímu uměleckému projektu The Need to Document (Zbyněk Baladrán, Ruins, Archaeology and the Gap between Images, In: Need to Document, JRP/Ringier, Kunsthaus Baselland, Muttenz, 2005) a kompilovaném dokumentárním videu s názvem VIDE, který v roce 2004 natočil s Jánem Mančuškou. 

Zbyněk Baladrán vystavoval na řadě skupinových i samostatných výstavách v Čechách a zahraničí. Čtyřikrát byl mezi finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého. Byl nominován za Českou republiku na evropské bienále současného umění Manifesta 5 (San Sebastian, Španělsko, 2004), kde prezentoval sérii videí s prostým názvem Projekce. Instalaci tvořilo osm kompilací nejrůznějšího archivního filmového materiálu dokumentujících Československo v období od počátku 2. světové války po osmdesátá léta minulého století. O šest let později se zúčastnil Manifesty 8 (Murcie, Španělsko, 2010) jako člen kurátorského týmu. 

Text: Sylva Poláková

↓ více

Díla umělce

Zbyněk Baladrán